|
|
KEJKLÍŘI LÉTA
Nakladatelství: ZonerPress
Vyšlo 2010
(Tento příběh vznikl na základě pravidel do světa WOD, Changeling the Dreaming.
Zaujala mne představa hrajících si dětí, kterým nikdo nevěří.
Všichni to považují jen za hru, která nemá větší smysl. Ale přesto má a velmi velký.
Dlouho jsem přemýšlel jak pojmout tento příběh a pak jsem přišel na tu originální myšlenku.
Rozhodl jsem se psát tento příběh z pohledu lidí. Kteří to celé vnímají jako podivnou hru,
do které se zapojili prazvláštní osobnosti.
Oprostit to od kouzel obvyklé fantasy a nechat tomu kouzlo zahrady, léta, prázdnin a přátelství.
Je to příběh o dětské partě která není úplně obyčejná.
A která je v tom městě známa jako kejklíři "Duhového cirkusu."
Alespoň mezi určitou skupinou podivných lidí.)
(Úvodní kapitola)
...
Na jednom z chodníků, pod nohama procházejících chodců, byl nápis křídou.
Široké tahy písma vzdorovaly spěchajícím krokům, pozvání do jiného světa.
Sedmi barvami spektra, pečlivě řazený dle odstínů, hlásal nápis:
Toto odpoledne ve dvoře
DUHOVÝ CIRKUS
A velká přívětivě modrá šipka ukazovala do omšelého dvora.
Je pravda, že si většina z procházejících si nápisu nevšimla, byli příliš zaměstnání
svými povinnostmi. Ale jeden se zastavil, student. Nepospíchal, vracel se odkudsi
pomalým smutným krokem, ponořen do svého bolu. Svého okolí si všímal snad ještě
méně než chodci, přesto jej nápis zastavil. Sledoval pečlivost pravidelných písmen
i ladný přechod barev. A pak k němu zalétlo i zavýsknutí, ze zdánlivě prázdného průchodu.
Byla to zvědavost, která jej přesvědčila vstoupit do stinného průchodu.
Krok za krokem se nořil hlouběji s obavou, kdy se objeví někdo z místních nájemníků,
aby jej vyhodil.
Průchod se otevřel do zanedbaného dvora, kde byly křídou nakresleny na zemi dva velké
soustředné kruhy. Za hranicí vnitřního kruhu posedávala dvě desítka dětí různého věku.
Netrpělivě se mezi sebou pošťuchovali a pokřikovali do středního kruhu. Dětská hra,
uvědomil si student a usmál se. Neslušelo se, aby je rušil. Ale než se otočil k odchodu,
do středního kruhu vstoupil zrzavý kluk dlouhých vlasů, které mněl svázané do okázalého
ohonu na temeni. Právě jeho hlas studenta zastavil, a skutečnost, že onen hoch musel
být podobně starý. I v hledišti bylo několik dospívajících dívek a dokonce jedna
bělovlasá stařenka.
"Velevážené publikum, světem zcestovalý a legendární Duhový cirkus zavítal na tento dvůr
aby vám ukázal kousky nevídané, schopnosti netušené a podívanou kouzelně veselou.
Mé jméno je Caleb a budu vás provázet tímto zábavným odpolednem. A pokud by některá
z dam měla to přání, pak si u principála cirkusu vymluvím volno na večer..,"
rozhlédl se po chichotajícím se publiku. "Ale když jsem zmínil principála cirkusu,
je na čase jej přivítat. "Rudá tygřice," Karolína!"
Z chumlu, skrývající se za vnitřním kruhem od diváků se odpoutala dívka v omšelých
rudých hadrech. Na první pohled rváč. Postavila se vedle hocha a poklonila se.
"Karolína je známá svou silou, kterou okouzlila i mne," pokračoval Caleb s veselou hravostí.
Ukáže vám nevídané silácké kousky a dojde i na velmi nebezpečné zbraně.
Těm netrpělivým hned prozradím, že uvidíte její ostrostřelecké umění,
kterým srazí jablko z mé hlavy!
Zatleskejte Karolíně!"
A dav se dal do veselého pískotu.
"A nyní přivítejte úžasnou Klementine, sličnou Cornelii a rozvernou Kitty,
tři růže našeho Duhového cirkusu. Kitty je teprve poupátkem, ale to i Cornelie sotva
rozkvetla, křehkost žádající si jemnost."
Prostřední jmenovaná, dospívající dívka, pohlédla s rozčilením ke Calebovi
a do potlesku davu k němu cosi uraženě šeptla. Svůdce ji rychle cosi odpověděl,
čímž ji rozzlobil ještě více, a jeho hlas se znovu rozezněl dvorem.
"Tyto tři grácie by mohli pro svou krásu vystupovat jako ozdoba slavností.
Ale zde u nás uvidíte víc. Spatříte svůdnou Klemetine tančit její tanec lásky,
žhavý jak toto odpoledne a omamný jako noc která přijde. Cornelie vám předvede
svou neuvěřitelnou obratnost a rovnováhu v dech beroucím vystoupení na provaze.
A malá Kitty vás pobaví žonglováním při svém klaunském výstupu. Zatleskejte
Klementine.., Cornelii.. a malé Kitty!"
Rozevřel v nadšení uvaděč ruce ke klanícím se dívkám.
"A protože jsem představil všechny růže našeho cirkusu, je právě ten správný čas
představit trny," zapředl varovně a významně nadzvedl obočí. "Pánskou část našich umělců.
Ohnivý Christof který si ochočil plamen. Medvědář Kirby a jeho lítý nezkrotný grizzly
ze samotných Hor bestií a zuřivosti, markýz William Kinloch! A v neposlední řadě přichází
Caddy, klaun i žonglér, bez něhož by nebyl cirkus cirkusem!"
"Pane?"
Student se překvapeně otočil. Vedle něj stálo asi jedenáctileté děvčátko,
které uvaděč představil jako Kitty.
"Copak?" rozhlédl se nejistě.
Holčička ukázala na zem.
"Nemusíte podlézat šapitó, provedu vás vchodem," zašeptala spiklenecky.
"Teď již v pokladně nikdo není," vysvětlila a chytla jej za ruku.
Student se zaposlouchal do vystoupení natolik, že přešlápl vnější
kruh nakreslený křídou na zemi. Ale to již jej děvčátko vedlo podél
bílé čáry k místu, kde byla přerušena nakreslenou brankou.
A podél té samé čáry jej zavedla zase zpátky krok od místa, kde před tím stál.
...
| |
|
|